Datum vydání: 19. června 2020
PEGI: 18 | ESRB: M (MATURE 17+)
Platforma: PlayStation 4 (kompatibilní s PlayStation 5)


Přehled hry

Pět let po své nebezpečné cestě přes postpandemické Spojené státy se Ellie a Joel usadili v Jacksonu ve státě Wyoming. I přes neustálou hrozbu útoku nakažených nebo jiných zoufalých přeživších žijí v klidu a míru ve vzkvétající komunitě těch, kteří přežili.

Poté, co je mír narušen násilnou událostí, se Ellie vydává na nelítostnou cestu za spravedlností ve snaze uzavřít tuto kapitolu svého života. Jednoho po druhém loví ty, kteří jsou za tuto událost zodpovědní, a musí čelit zničujícím fyzickým i emocionálním následkům svých činů.

Komplexní a emotivní příběh

Prožij stále intenzivnější morální rozpory, které na Ellie působí vlivem její nelítostné honby za pomstou. Kolotoč násilí, který za sebou zanechává, otřese tvou představou o rozlišování správného od špatného, dobra od zla a hrdinů od padouchů.

Napínavá atmosféra zoufalého boje o přežití

Nový a vylepšený herní systém přináší na Elliině cestě nepřátelským světem situace, ve kterých jde o život. Díky velice intenzivním bojům zblízka, plynulému pohybu a dynamickému plížení se vžiješ do jejího zoufalého boje o přežití. Široká škála zbraní, předměty, které si vyrobíš, dovednosti a vylepšení ti dovolí přizpůsobit si Elliiny schopnosti svému hernímu stylu.

Nádherný, ale nebezpečný svět

Vezmi Ellie na cestu z poklidných hor a lesů města Jackson do bujně zarostlých ruin Seattlu. Potkáš nové skupiny přeživších, děsivé formy nakažených a ocitneš se v neznámých a zrádných prostředích. Díky nejnovější verzi enginu vývojářů v Naughty Dog působí smrtící postavy a okolní svět mnohem realističtěji a jejich detaily jsou vykresleny s dechberoucí přesností.

4.8
Hodnoceno 4.8 z 5
⭐ Aktuálně 4.8 hvězdiček z celkových 5 (vypočteno na základě 4 recenzí)
Vynikající75%
Velmi dobré25%
Průměr0%
Ujde0%
Hrůza0%

Hra roku 2020!

Hodnoceno 5 z 5
Publikováno 20. října 2020

Druhý díl The Last of Us je s sebou přinesl vlnu kontroverze a rozpaků v hráčské komunitě, ale ať se snažíte jakkoli, ta hra si Vás prostě získá!

Nate Scarborough

Skvělý příběh plný emocí, grafika, hratelnost a spousta dalšího

Hodnoceno 5 z 5
Publikováno 8. října 2020

Musím říct, že toto je ta nejlepší hra, kterou jsem v životě hrál. Toto jsem nečekal, nečekal jsem takovou skvělou hru, jako je The Last of Us Part II. Ta hra má tak emociální příběh, kterej se mi líbil snad ještě více, než příběh The Last of Us. Rezervu v hodnocení v procentech jsem si již nenechal, protože nevěřím, že by mohlo přijít snad ještě něco lepšího ne tato hra. I když, to jsem říkal i u The Last of Us :D. No rozepisovat se tu nebudu, ta hra je prostě nejlepší.

eiserik (hodnocení převzato z webu databaze-her.cz)

Unikátní příběh, který táhne hrou!

Hodnoceno 5 z 5
Publikováno 28. srpna 2020

Dlouho jsem byl nalomený, že téhle hře nedám plné hodnocení. Přeci jenom je to hodně dlouhý počin a některé herní mechaniky začínaly trochu cyklit. Poté co jsem se dostal až na do mrtě a absurdně vyhrocený konec, nemohu jinak. Něco takového tady ještě nebylo. Ve hře je spousta násilí. Spousta krutého násilí. Ve hře se stávají věci, které nechcete. Modlíte se, aby to tak nebylo a ono se to stejně stane. Protože, vzhledem k povaze a motivaci hlavních postav, je to nevyhnutelné. Nikdy jsem neviděl takhle krutou a násilnou hru, která by na mě zapůsobila tak, že bych to na vlastní kůži opravdu nechtěl zažít. TLoU mě hodilo do zvláštní nálady. Takhle pojatý výplach emocí nenajdete v žádném filmu ani seriálu. Muselo by to mít alespoň 10 hodin a muselo by to běžet na jeden zátah.
S Ellie jsem se za celou hru nemohl vůbec ztotožnit. Celou dobu se koukáte, jak se se svou vytrvalou tvrdohlavostí žene do záhuby. Jak jí to nedá spát. Jak při honbě za cílem ničí okolí kolem sebe. Zatímco Abby už si svou katarzí prošla na začátku příběhu. Poté se v poklidu vrátila domů smířená a s pocitem dobře odvedené práce věc hodila za hlavu. Obě dvě hlavní postavy jsou v jádru stejné. Jen se jejich rozhněvanost neprolíná, nýbrž navazuje na sebe.
Samotná hratelnost se od prvního dílu nezměnila. Stále je to kombinace stealth a akce prolnutá filmovýma sekvencema. Akční pasáže jsou neskutečně varaibilní. Vůbec není problém plynule kombinovat stealth se střílením, házením, pokládání pastí nebo bojem v tváří v tvář. Na nakažené platí jiná taktika než na živé a vždy je to zábava. Nakažení jsou těžší oříšek. Jsou více nepředvídatelní a když vás zmerčí, tak jdou nemilosrdně po vás. Lidé se sice tváří chytře, ale u nich v podstatě jen stačí stát za rohem nebo čekat v trávě a počkat si, až vám přijdou pod ruce. Když vás zmerčí, tak začnou taktizovat a vy máte pořád dost času.
Hra není moc těžká, když nepočítám pár těžkých akčně hektických pasáží, tak je lepší jí hrát na těžší obtížnost a ze sluchátkama. TLoU 2 má totiž perfektní atmosféru. Hlavně v hororových pasážích. Kdy na vás třeba v temné budově dotírá skupina stalkerů, křečovitě pískají clickeři nebo slyšíte zlověstné dupání bloaterů. Bral jsem zavděk odpočinkovýma pasážema, kde se jen prohledávalo okolí. Celé je to podkreslené perfektním zvukovým zpracováním a skvělou ambietní hudbou. Navíc zpracováno v kulervoucí grafice.
Hratelnost mě tak nějak táhla příběhem a ke konci to bylo vlastně celé jedno. Protože po závěrečném souboji a vybrnkání posledních pár akordů na kytaru mě hra tak odrovnala, že jsem si se sluchátkama na uších mohl vychutnat celé závěrečné titulky a s melancholickou náladou jít spát. Všech postav mi bylo tak nějak líto. Chtěl jsem aby to skončili. Aby se smířili a nechali to být. Aby našli svůj klid. Takový pocit jsem ještě u žádné jiné hry nezažil. Naprostý unikát.
Jdu si ještě jednou poslechnout Ellie a Joel duet.

Všivák (hodnocení převzato z webu databaze-her.cz)

Nesporné kvality a odvaha týmu stojícím za Part II

Hodnoceno 4 z 5
Publikováno 28. června 2020

Jako první jsem se chtěl v komentáři zmínit, co vlastně máte od druhého The Last of Us čekat. Jenže teď, krátce po dohrání, si uvědomuji, že to úplně přesně nedokážu. Napíšu tedy pouze: Nedostanete to, co čekáte, že dostanete.
Začnu jasným. Technologicky se jedná o současnou špičku herní tvorby. Skvělé herecké výkony, parádní hudba, ozvučení a smysl pro detail, kterému se může rovnat jen hrstka jiných her. Za vším je prostě vidět obrovské množství práce. Od Naughty Dogu ale nejde čekat nic jiného. Přejděme tak k tomu kontroverznějšímu tématu, tolik hýbajícímu celým průmyslem.
Příběh mi v prvním dílu nikdy nepřišel tak dobrý, jak je mnoho hráčů přesvědčeno. Ne, jedná se jenom o další post-apo zombie svět. Skutečná síla jedničky, aspoň pro mě, spočívala v postavách. Každá z nich byla propracovaná, uvěřitelná a nikdy černobílá. Pokračování nám dopřává podobnou dávku všeho zmíněného. Problémem je, že možná až moc. Za celý průběh nepotkáte jedinou kladnou postavu. Všichni si sebou tahají bagáž z minulosti, jsou často náladoví i nepříjemní. Po celou hru dělají v podstatě jenom špatná rozhodnutí. A hráčům to, zdá se, vadí. Až do samotného závěru jsem vlastně nevěděl, komu fandit. Ukazuje se, že je to větší problém, než jsme si všichni původně mysleli.
Samotný příběh střídá lepší pasáže s těmi horšími. Předchůdce byl jako jízda na horské dráze, zatímco tady máme těžkopádný autobus. Pořád obsahuje oddělené arény, tentokrát až zbytečně rozlehlé, proložené story částmi. Vzhledem k (v rámci žánru) velké délce hry, vzniká docela velký problém s tempem vyprávění. Být celá hra o třetinu kratší, tak jenom dobře.
Trochu zklamáním jsou také souboje s nakaženými. Respektive jsou úplně stejné, jako dříve. Celkově v tomhle směru TLoU II ničím nepřekvapí. Těch pár vylepšení (melee úhyby, plazení) už tu mělo být dávno a nic jiného zásadního se nemění. Lepší už jsou střety s lidskými soky. Pokřikují na sebe jmény, radí se mezi sebou, AI se vám neustále pokouší vlétnout do zad a když zabijete psa, tak se psovod skoro rozpláče. Zvláštní zmínku si zaslouží i zobrazení smrti. Zásahem z blízka brokovnicí nebožtíka poctivě roztrháte, kulka do krku mu způsobí mrazící chroptění a ustřelení končetiny končí řevem a pomalým vykrvácením na zemi. Zabíjení lidí mě ještě nikdy nebavilo více (ve hře…).
Vývojáři rozhodně nešli hráčům na ruku. Mohli udělat jednoduše další díl, jak jsme koneckonců zvyklí. Vytvořili však ojedinělé dílo, které v jistých směrech nemá ve videohrách obdoby. Ano, občas to skřípe, někdy vrže a často postrádá drive. Nic z toho ale nezpochybní nesporné kvality a odvahu týmu stojícího za Part II.

Solidor (hodnocení převzato z webu databaze-her.cz)